HISTORIE ŽDÁNICKÉHO ZÁMKU

Renesanční zámek ve Ždánicích dal postavit Oldřich z Kounic koncem 16. století v místě původní středověké tvrze patřící pánům ze Zástřizl. Po Bílé hoře se stal zámek majetkem Liechtensteinů a úpravami v letech 1739, 1762 a 1789 došlo k rozsáhlejším barokním přestavbám. V 18. a 19. století sloužil zámek jako sídlo vrchnostenských úřadů. 

Od roku 1850 byly v bývalých úředních místnostech umístěny také okresní soud a berní úřad. V roce 1878 se do zámku přestěhovala rodina podnikatele Eduarda Seidla ( 1854 - 1934 ), který měl již ve Ždánicích od roku 1869 pronajaty statky a cukrovar od knížete Jana II. Liechtensteina. V roce 1908 nechal Eduard Seidl pro svého syna Ervína ( 1881 - 1947 ) jako zásnubní dar vybudovat jižně od zámku vilu ( zámeček ), na které se projevil vliv secese i historismu. Po smrti rodičů se v roce 1935 rodina Ervína Seidla přestěhovala do zámku a Seidlovu vilu pronajala rodině Ernsta Gideona Loudona ( 1886 - 1944 ). V roce 1945 byl majetek šlechty zkonfisko- ván. V letech 1945 - 1948 v zámku sídlil místní národní výbor, od roku 1948 - 1949 byl využíván podnikem Elektrosvit a v 50. letech sloužil potřebám JZD. V roce 1961 přešel zámek do správy ministerstva vnitra a v roce 1990 byl navrácen městu. Od roku 1992 je zámek v soukromých rukou.